Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

Česká obec sokolská je dobrovolný a nezávislý demokratický spolek, jehož cílem a posláním je zvyšování tělesné, duchovní a kulturní úrovně naší společnosti, výchova k čestnému chování, k demokracii, k osobní skromnosti, k lásce k rodné zemi a úctě k duchovnímu dědictví našeho národa. Sokol byl první tělocvičný spolek založený v roce 1862. Zakladateli Sokola byli čeští vlastenci, kteří usilovali o povznesení českého národa. Rozhodující podíl na vytvoření sokolských ideí měli Miroslav Tyrš a Jindřich Fugner.

Obrazek

 

 

 

 

Obrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

      

                                         

      

Sokol vychovával členstvo ke kázni a brannosti, k demokratickému smýšlení i snášenlivosti. Podle českého vzoru vznikly sokolské jednoty i v jiných slovanských i neslovanských zemích. V roce 1908 byl ustaven "Svaz slovanského sokolstva", který sdružoval Čechy, Slovince, Bulhary, Poláky, Srby, Chorvaty a Rusy. Národní jednota Sokolská v Americe se ustavila již roku 1878.

Za I. světové války mnoho sokolů sběhlo z rakousko-uherské armády na ruskou stranu a přispělo k formování českoObrazekslovenských legií v Rusku i na jiných frontách (Itálie, Francie). Sokolové v legiích i na českém území přispěli k podpoře politiky T.G.Masaryka a vzniku samostatného Československého státu, k jeho budování i obraně v roce 1919.

Mezi největší osobnosti československých legií patří národní hrdina, legionář a Sokol plukovník Josef Jiří Švec, jehož jméno nese naše župa.

Sokol financoval domácí i zahraniční odboj, v den převratu 28.10.1918 vytvořil Sokol společně se skauty a DTJ "Národní stráže", jedinou sílu schopnou postavit se pokusům o zvrácení vzniku ČeskoslovenskéObrazek republiky, zmobilizovaní Sokoli byli jádrem tvořící se české armády, obsazovali německé pohraničí a začali obsazovat Slovensko, kde první vojsko naší republiky tvořily sokolské dobrovolnické prapory. Při hájení a dobývání Slovenska padlo přes 1000 našich bratří.

Zlatý věk prožil Sokol mezi světovými válkami (1918 - 1938), kdy se stal největší (milion členů) a nejvlivnější organizací. V jeho řadách byli i význační političtí představitelé, včetně presidentů Masaryka a Beneše. Sokol vybudoval převážně svépomocí několik tisíc sokoloven, které byly nejen tělocvičnami, ale zároveň kulturními a společenskými centry měst a obcí.  

Kromě pravidelného cvičení se pořádaly soutěže, veřejná vystoupení, akademie, kulturní besedy, šibřinky, výlety, tábory, divadelní a loutková představení, hudební a pěvecké koncerty, přednášky, výstavy, vydávala se řada časopisů, příruček a knih.

Vyvrcholením sokolské činnosti se staly všesokolské slety. Tradice sokolských sletů byla započata v roce 1882, kdy na paměť dvacetiletého trvání Sokola uspořádal Miroslav Tyrš v Praze na Střeleckém ostrově "Jubilejní slavnost", které se zúčastnilo na 76 sokolských jednot. Od prvního sletu na Střeleckém ostrově bylo uskutečněno celkem 14 všesokolských sletů a ten poslední v roce 2006 v Praze.

Mezi nejslavnější slety patří jednoznačně X. slet v roce 1938, který se stal manifestací odhodlání desetitisíců mužů a žen, sokolů a sokolek,Obrazek odvážně se postavit na obranu demokratického Československa. Do srdcí většiny národa se vryla skladba mužů a jejich prostná pod názvem "Přísaha republice". Podobně silný vlastenecký a demokratický nádech měl XI. všesokolský slet v roce 1948, který se stal sokolskou manifestací proti nastolené komunistické diktatuře. Po tomto protestu bylo komunisty rozhodnuto o likvidaci Sokola a hlavně sokolských idejí a o jejich nahrazení idejemi komunistické "proletářské" tělovýchovy. A tak již potřetí ve své historii (poprvé v roce 1915 a podruhé v roce 1941), stal se Sokol nepohodlným pro další "totalitní" režim a násilím tak byla jeho činnost opět přerušena. Tentokrát však na dlouhých 40 let...

                             

V listopadu 1989 se otevřela cesta k obnovení Sokola. Ti, kteří své mládí prožili v Sokole, přivítali s radostí možnost Sokol obnovit. Ale všem bývalým Sokolům přibylo 40 let věku a chyběla návaznost postupujících generací. Mladá generace prošla výchovou minulého režimu a Sokol nepoznala a ani o něm žádné informace neměla. Obnovení Sokola po první i druhé světové válce proběhlo naprosto přirozeně, sokolové se prostě vrátili do svých sokoloven a mohli hned pokračovat ve své přerušené činnosti. Naproti tomu nyní, po čtyřicetiletém přerušení činnosti, musel Sokol těžce bojovat o navrácení svých sokoloven, které ke své činnosti nezbytně potřebuje.

 

 

Univerzální hodnotou sokolství na začátku třetího tisíciletí je všestrannost tělesného, duševního a sociálního rozvoje osobností člověka. V dětském a adolescentním věku člověka si Sokol klade za cíl záměrně - spolu s rodinou a školou - ovlivňovat mladého člověka. V dospělém věku usiluje o vytvoření sportovního a společenského prostředí, které ovlivňuje a zvyšuje kvalitu života lidí až do seniorského věku.

Znovuobnovení ČOS po demokratické revoluci v roce 1989 je důkazem, že se hodnota sokolství opět obnovila. Aby se Sokol v budoucnosti stal opět celonárodní organizací, k tomu je potřeba nejen optimismu, ale hlavně uvědomělá, obětavá a především vytrvalá práce.

                                                       

  

Obrazek

 

 

 

 

 

 

SOKOL = ŽIVOT PRO RADOST A PRO ZDRAVÍ.

 

 

Obrazek

 

 

ZAJÍMAVÉ ČLÁNKY O SOKOLSKÉ ORGANIZACI:

- Miroslav Sígl: Letošní tragická výročí, v příštím roce jubilejní XV. Všesokolský slet (1/2)

- Miroslav Sígl: Letošní tragická výročí, v příštím roce jubilejní XV. Všesokolský slet (2/2)

 

 

 

Náhledy fotografií ze složky Trocha sokolské historie

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

odpověď - Česká obec střelecká

(administrátor, 21. 6. 2010 11:45)

Bohužel nemám žádné informace o této organizaci. Doporučuji obrátit se na státní archiv, nebo Československou obec legionářskou.

M. Zuzaňák

Česká obec střelecká

(Jaromír Indra, Ostrava, 16. 6. 2010 8:21)

Vážení, hledám informace o historii České obce střelecké. Můžete mi poradit? J. Indra, Ostrava.